Od časů Sierry Maestry byla nejviditelnějším odznakem tohoto neúnavného bojovníka olivově zelená uniforma. Občas ji z protokolárních důvodů vyměnil za guayaberu nebo dokonce klasický tmavý oblek, aby se zase rychle vrátil k polnímu oblečení s výložkami s černo-červeným kosočtvercem mezi vavřínovými listy, symbolem revolučního velitele.
Někteří z vás možná z této charakteristiky poznali, o kom píši, jiní tápou, někteří nevědí. V těchto dnech si připomínáme nedožité 95. narozeniny osobnosti světového formátu, která byla a je stálým zdrojem inspirace pro mnoho zemí a národů celého světa při jejich boji proti tyranii, nesvobodě, za jejich sebeurčení a nezávislost, na jejich cestě k socialismu, ale také ve chvílích, kdy byl jejich pokrok zastaven a vržen zpět dravostí imperialismu v čele se Spojenými státy americkými a jejich spojenci. Řeč není o nikom jiném než o historickém vůdci kubánské revoluce, Comandantovi en Jéfe Fidelovi Castrovi Ruz. Není mým cílem psát Fidelův životopis, i když si myslím, že je velice zajímavý a pestrý, jde o význam jeho osobnosti pro světové dějiny a pro lidstvo. Málokdy je představitel tak malého, na druhou stranu, však velmi hrdého a inspirujícího národa osobností tak významnou a váženou pro miliardy lidí na této planetě.
Na počátku Fidelova revoluční díla stál útok na kasárna Moncada, jehož výročí jsme si v nedávných dnech připomněli. Kubánský lid se pod jeho vedením zbavil břímě otroctví, přestal být loutkou Spojených států amerických a jejich kolonií. Z Kubánců se stal hrdý, suverénní národ, a z Kuby země, která je stálým příkladem pokroku pro mnoho národů světa v mnoha oblastech, mezi které zcela jistě patří například školství, zdravotnictví, sociální systém či kultura.
Fidel Castro jako nikdo jiný ve 20. století, ale ve století 21. dal osobní příklad oběti a vytrvalosti při dosahování představ o spravedlnosti a svobodě. Žádný jiný revolucionář před ním, tak dlouho a vytrvale, s jasnou ideou v potřebné a nevyhnutelné vítězství dobra nad zlem, nemohl odolat Spojeným státům americkým a mobilizovat kubánský lid a současně získat sympatie a podporu po celém světě. Po tom, co odešel na zasloužený odpočinek, stal se mistrem psaného slova, jeho Zamyšlení Fidela Castra byla bryskní, výstižná a skvěle reagující na aktuální politická témata doma i ve světě.
Hrdinný boj kubánského lidu v čele s Fidelem Castrem vždy vyvolával obdiv a pocit hrdosti, především v okamžicích po pádu Sovětského svazu a celého bývalého východního bloku, kdy Kuba pod jeho vedením odmítla strhnout prapor socialismu a navzdory všem negativním předpovědím ho hrdě nese i nadále. Navzdory více než 60 let trvající blokádě ze strany Spojených států amerických a nyní i téměř nulovému turistickému ruchu způsobenému pandemií Covid-19. Přes tyto skutečnosti a těžkosti, chybějící finanční zdroje, však dokázala Kuba, jako rozvojová malá země, vyvinout dvě plně funkční vakcíny proti Covid-19, kterými již naočkovala značnou část své populace. Vyočkováno bylo již více než 8 milionů vakcín. Srovnejme to s více než 10 miliony v České republice, kdy však Kuba začala právě díky vývoji vlastní vakcíny a jejímu použití, s očkováním o několik dlouhých měsíců později.
Dovolte mi na závěr citovat slova Arleena Rodrígueze Deriveta: „Ale Fidel je Fidel. Jak řekl ten, který ho zná déle a lépe, než kdokoli z nás. Fidel ví, jakou důležitost přikládá olivově zelené a hvězdě vrchního velitele Comandanta en Jefe lid, který naplňoval jeho odhodlání za cenu své vlastní historie.
Tři dlouhé měsíce nejistoty. A pak byl Fidel zpět. Vrátil se voják výstižných, pronikavých, provokujících idejí. Byl to on, jeho puška s teleskopickým hledím se proměnila ve zbraň celosvětového dosahu, živé slovo, jím mířil do míst, která, jak se zdálo, ponechávají předáci vyspělého světa bez povšimnutí v době, kdy dohlédnout daleko dopředu může být tím, co rozhoduje o přežití či zániku všeho živého.
Po neúnavné cestě k obzorům, k nimž je souzeno dospět mužům a ženám celého světa, kráčel opět s vitalitou a jistotou, v čele armády dosud malé pro gigantický úkol, jenž před ní stojí: vést válku proti válkám.“
To byl Fidel Castro, mrtvý tělem, ale jehož myšlenky a ideje žijí a budou žít dál.
Ludvík Šulda, člen Společnosti česko-kubánského přátelství
vedoucí kandidát KSČM pro volby do PS PČR v Olomouckém kraji