Aktualizovaná zpráva Kuby o rezoluci 75/289 Valného shromáždění Organizace spojených národů s názvem „Nezbytnost ukončení ekonomického, obchodního a finančního embarga uvaleného Spojenými státy americkými vůči Kubě“ (srpen 2021 – únor 2022).
Tento dokument obsahuje aktuální informace o reakci Kuby na rezoluci Valného shromáždění OSN (VZ OSN) 75/289 nazvanou „Nezbytnost ukončení ekonomického, obchodního a finančního embarga uvaleného Spojenými státy americkými na Kubu“.
Zahrnuje hlavní dopady způsobené blokádou na Kubě od srpna 2021 do února 2022.
Kombinované účinky vícerozměrné krize na globální úrovni v odvětví energetiky, potravinářství, životního prostředí a dopravy a nahromaděný dopad dvou let pandemie COVID-19 vytvořily komplexní mezinárodní kontext.
Kuba, zasazená do této reality, musela navíc čelit bezprecedentnímu zpřísnění blokády USA, která zahrnuje dodatečná velmi agresivní opatření zavedená během vlády Donalda Trumpa, a která jsou z velké části stále v platnosti. Pokračuje politika maximálního tlaku proti zemi.
Od roku 2019 blokáda eskalovala do kvalitativně škodlivější a nehumánnější dimenze s posílenou extrateritoriální složkou.
Žaloby podané podle hlavy III Helms-Burtonova zákona, pronásledování společností, lodí a lodních společností, které do země posílají zásoby paliva, svévolné a neodůvodněné zařazení Kuby na seznam státních sponzorů terorismu ministerstva zahraničí, útok na všechny zdroje příjmů a cizí měnu vstupující do země, zastrašování třetích stran a posilování tlaku na vlády, bankovní instituce a podnikatele po celém světě, byly konsolidovány jako základní součást americké strategie k izolaci Kuby a vyvolání ekonomické narušení.
Pokračující plné uplatňování Helms-Burtonova zákona, včetně oprávnění podávat žaloby u amerických soudů podle jeho hlavy III, dále rozšířilo tento systém, aby bránilo hospodářským, obchodním a finančním vztahům Kuby se třetími zeměmi. Ke konci července 2022 bylo u amerických soudů podle tohoto extrateritoriálního zákona projednáváno 37 soudních sporů.
Pokračující zařazení Kuby na Seznam státních sponzorů terorismu posílilo odstrašující a zastrašující dopad blokády, stejně jako potíže země se zapojením do mezinárodního obchodu a finančních operací. To mělo za následek uzavírání smluv, ztrátu vztahů s bankovními subjekty, které obvykle spolupracovaly s Kubou, zadlužování, zpoždění při odesílání a přijímání finančních prostředků a zboží, mimo jiné potíže s nevyčíslitelnými náklady a důsledky pro kubánský lid a ekonomiku.
V podmínkách skutečné ekonomické války rozpoutala americká vláda zhoubnou mediální kampaň ve snaze destabilizovat zemi. Uchylují se ke lžím, pomluvám, manipulaci s daty, obrázky a nejrozmanitějšími metodami nekonvenčního válčení, aby vyvolali politickou destabilizaci a takzvanou „změnu režimu“, což je zjevné porušení principu nevměšování se do vnitřních záležitostí států.
Apelovali na pocity záměrně cíleného publika. Do středu mediální palby postavili naše děti, mládež a umělce. Podporovali umělé vůdce, vymýšleli záminky pro neúspěšný nácvik humanitární intervence, podporovali neregulérní migraci a předváděli zavádějící vyprávění s cílem vytvořit falešný obraz vlády v krizi, represivní a nestabilní, neschopné reagovat na požadavky svého obyvatelstva.
Na tyto aktivity vláda USA ročně vyčlenila přibližně 20 milionů dolarů. Programy jsou provozovány podle oddílu 109 Helms-Burtonova zákona, který opravňuje prezidenta USA poskytovat pomoc a další podporu jednotlivcům a nevládním organizacím na podporu kubánského „demokratizačního“ úsilí.
Opatření směřovaná ke Kubě oznámená loni 16. května administrativou Joea Bidena ohledně donucovacích opatření zavedených během funkčního období Donalda Trumpa mají velmi omezený charakter. V podstatě zahrnují následující ustanovení:
Ø Postupné a omezené obnovení udělování přistěhovaleckých víz na velvyslanectví USA v Havaně pro konkrétní kategorie.
Ø Povolení pravidelných a charterových letů do a z devíti mezinárodních letišť v zemi, kromě Havany.
Ø Odstranění limitu 3 600 letů ročně do Havany a povolení soukromých charterových letů do celé země.
Ø Povolení skupinového cestování „people-to-people“ na základě obecné licence pro vzdělávací cesty.
Ø Odstranění limitu 1 000 USD za čtvrtletí pro rodinné převody a autorizace nerodinných převodů.
Tato nařízení neřeší nejškodlivější aspekty blokády ani neruší nejagresivnější opatření přijatá administrativou Donalda Trumpa.
Zákaz pravidelného dvoustranného obchodu a dovozu zboží obsahujícího více než 10 procent amerických komponent ze třetích zemí zůstává nezměněn. V platnosti zůstává Seznam kubánských subjektů s omezeným přístupem a Seznam zakázaných ubytování, opatření k zamezení přepravy pohonných hmot a také zařazení Kuby na seznam státních sponzorů terorismu ministerstva zahraničí.
Zákaz používání amerického dolaru v mezinárodních transakcích na Kubě je zachován, stejně jako nemožnost použití finančního systému USA k provádění takových transakcí, když původem a místem převodů je kubánský subjekt a třetí země.
To vše vytváří značné ztráty v důsledku kolísání směnných kurzů mezi americkou měnou a měnami třetích zemí, ve kterých se inkasa a platby provádějí, a také další dodatečné náklady.
Pro občany USA je cestování na Kubu stále zakázáno. Je to možné pouze prostřednictvím licencí stanovených v regulačním rámci blokády s četnými omezeními. Opatření nepovolují individuální vzdělávací cesty „people-to-people“, což je důležité omezení, které vyžaduje cestování ve skupinách a pod záštitou, dohledem a právní odpovědností americké organizace.
Stejně tak obnovení imigračních služeb na americké ambasádě v Havaně bylo zatím postupné a velmi omezené. Hlavním konzulárním zpracovatelským střediskem pro Kubu zůstává velvyslanectví USA v Georgetownu v Guyaně. To se dotýká občanů a rodin obou zemí a přispívá ke stimulaci neregulérní emigrace.
Pokud jde o převody, je nadále nemožné provádět tyto transakce prostřednictvím formálních a institucionálních kanálů, zatímco zpracovatelské subjekty ve Spojených státech mají zakázáno provádět transakce s kubánskými společnostmi uvedenými na seznamu omezených subjektů.
Současná vláda USA tyto administrativní předpisy prezentuje jako „podporu kubánského lidu“; jeho nepřátelské a demagogické činy jsou však v rozporu s jakýmkoli skutečným zájmem o obnovení cesty započaté během prezidentování Baracka Obamy, která vedla k pozoruhodnému pokroku v bilaterálních vztazích.
Přetrvává odhodlání vytvářet materiální nedostatek, zasévat sklíčenost, nespokojenost a způsobit škody kubánskému lidu a také bránit možnostem hospodářského pokroku ve scénáři vážné globální krize.
Jen mezi srpnem 2021 a únorem 2022 tato politika způsobila Kubě ztráty v řádu 3,8 miliardy dolarů, což je o 49 procent více než v předchozím období (leden–červenec 2021). Tato rekordní částka za pouhých sedm měsíců je odrazem zesíleného dopadu blokády na kubánský export, především v sektoru cestovního ruchu, nelítostné pronásledování bankovně-finančních operací země, náklady na geografické přemístění obchodu, dopady na výrobu a služby poskytované obyvatelstvu a překážky v přístupu k vyspělým technologiím.
Odhaduje se, že pokud by blokáda neexistovala, HDP mohlo za těch sedm měsíců vzrůst o 4,5 procenta, což v projekci do jednoho roku představuje zhruba 8 procent.
Vezmeme-li v úvahu škody nahlášené od ledna do července 2021, jen za prvních 14 měsíců vlády Joea Bidena, škody způsobené blokádou dosáhly více než 6,3 miliardy dolarů, což představuje dopad více než 454 milionů dolarů měsíčně a více než 15 milionů dolarů denně.
Při současných cenách dosahují akumulované škody během šesti desetiletí uplatňování této politiky více než 154 miliard dolarů. S přihlédnutím k chování dolaru vůči ceně zlata na mezinárodním trhu způsobila blokáda vyčíslitelné škody ve výši více než 1,391 bilionu dolarů.
Výsledkem je, že výkonnost kubánské ekonomiky zažívá mimořádný tlak, který se projevuje v průmyslu, službách, maloobchodě, nedostatku potravin a léků a zhoršování úrovně spotřeby a obecného blahobytu obyvatelstva.
V posledních měsících se systematicky pracuje na hledání energetické stability za velmi složitých podmínek, kdy dostupnost elektráren byla omezena z důvodu nedostatku paliva, náhradních dílů a dalších nezbytných zdrojů pro jejich opravy a údržbu. Těch několik dodavatelů, kteří se rozhodli Kubu nadále dodávat tyto produkty, značně zvýšilo své ceny v závislosti na riziku země.
Jen mezi srpnem 2021 a únorem 2022 dosáhly škody v energetickém a těžebním sektoru více než 185 milionů dolarů. Toto číslo převyšuje o téměř 50 milionů dolarů údaj hlášený mezi lednem a červencem 2021.
Data neilustrují skutečný dopad těchto afektů na každodenní život Kubánců, ani neustálý stres generovaný občasným přerušením dodávky elektřiny, a to navzdory vůli a snaze vlády dosáhnout rychlého a efektivního řešení tohoto problému.
V tomto období německá společnost Brüel & Kjær Vibro GmbH, dodavatel technologie pro systémy monitorování vibrací tepelných turbín Národního elektrického svazu, prohlásila, že neuzavře smlouvy s kubánskou dovozní společností ENERGOIMPORT, pokud tato neprovede všechny platby předem, přičemž její banka jí doporučila, aby s Kubou neoperovala z důvodu použití hlavy III Helms-Burtonova zákona.
V říjnu 2021 francouzský dodavatel CNIM informoval obchodní společnost DEVEXPORT, že nemůže pokračovat v kontraktech na náhradní díly pro tepelnou elektrárnu Antonio Guiteras, protože po vnitřní finanční restrukturalizaci se Skupina zavázala nefinancovat, neumožňovat ani rozvíjet činnosti s jakoukoli zemí podléhající sankcím Úřadu pro kontrolu zahraničních aktiv (OFAC) a ministerstva zahraničí USA.
Blokáda porušuje právo na život a zdraví všech Kubánců. Dopad této politiky se odráží v nedostatku základních produktů pro spotřebu obyvatelstva a také v obtížích národního průmyslu získat potřebné zásoby pro výrobu léčiv a dalších nezbytných služeb.
Kuba je schopna vyrobit více než 60 procent svého základního seznamu léčiv; tyto úrovně však již měsíce nebyly zaručeny kvůli dopadu blokády na platební kapacitu země, nemožnosti přístupu k lékařským technologiím s více než 10 procenty amerických komponent, nutnosti uchýlit se k alternativním přepravním trasám s vysokým dodatečným náklady a rostoucí odmítání finančních a bankovních institucí v různých zemích zpracovávat transakce s Kubou, což brání transakcím s dodavateli tohoto zboží.
Ilustruje to nemožnost nákupu inzulinu od dánské společnosti Novo Nordisk kvůli odmítnutí Danske Bank přijímat bankovní převody. Banka tvrdila, že nemohla obdržet finanční prostředky od Banco Financiero Internacional (BFI), protože jde o kubánskou entitu sankcionovanou OFAC.
Uprostřed konfrontace s COVID-19 blokáda bránila příchodu injekčních stříkaček do země na podporu procesu očkování. Jednání se zahraničním dodavatelem musela být přerušena, protože britská banka HSBC informovala dodavatele, že nemůže provádět platební transakce směřující na Kubu.
Během největšího vrcholu pandemie v zemi v roce 2021 nebylo uplatněno ani jedno opatření na pomoc při blokádě. Tato politika bránila příchodu darů; pořízení lahví, náhradních dílů a dalších součástí nezbytných pro dodávku medicinálního kyslíku; kromě nákupu a dopravy materiálů nezbytných pro prevenci, diagnostiku a léčbu tohoto onemocnění, jakož i pro výzkum, výrobu a hodnocení kandidátských vakcín a kubánských vakcín COVID-19.
V důsledku blokády vykázalo Centrum pro genetické inženýrství a biotechnologie (CIGB), výrobce kubánské vakcíny COVID-19 Abdala, ztráty přes 190 milionů dolarů. Pro Finlay Vaccine Institute (IFV), výrobce vakcín Soberana 02 a Soberana Plus, tato politika způsobila potíže ve 20 operacích, z nichž 11 odpovídalo dodávkám, 6 činidlům a 3 zařízením od amerických výrobců.
Klinické studie autoimunitních onemocnění, jako je lupénka, roztroušená skleróza, ale i neurodegenerativní onemocnění, nemohly být zahájeny, protože pro kubánské pacienty nejsou dostupné potřebné léky, které jsou ve světě terapeutickým standardem.
Tato závažná omezení poškozují kvalitu služeb poskytovaných kubánskému obyvatelstvu, protože způsobují zpoždění, čekací listiny na specializovanou lékařskou péči, zvyšují počet hospitalizací a další negativní dopady.
Mezi srpnem 2021 a únorem 2022 dopady na výrobu a služby v zemědělském sektoru, překážky v měnově-finančních operacích, dodatečné náklady v důsledku geografického přemístění obchodu a další překážky při získávání technologií a paliv vážně ovlivnily výrobu a získávání potravin na Kubě, což v oblasti zemědělství způsobilo škody ve výši více než 270 milionů dolarů.
V této fázi značná skupina bank odmítla zpracovávat platby dodavatelům kubánského dovozce potravin ALIMPORT za produkty, jako jsou mimo jiné sójové boby, rostlinný tuk, vepřové krmivo, uzeniny.
Kromě výše uvedeného existují překážky spojené s námořní dopravou, které mají dopad na celý náš logistický řetězec. V tomto ohledu spediční společnost MSC, která přepravila značný objem našich nákladů především z ALIMPORTU, nadále neposkytuje služby, což ztěžuje provoz na tradičních trzích.
Kvůli nedostatku paliva jsou stále více postiženy závlahy, úprava půdy, rostlinolékařská ochrana a pohyb zemědělského personálu. Obdobně přetrvávají potíže při pořizování a/nebo opravách vybavení nezbytného pro zemědělský a předindustriální proces a dopravu obecně.
Kubánská společnost TRANSIMPORT za analyzované období podala mimo jiné 518 požadavků na automobilovou výbavu, traktory, baterie, motory, vysokozdvižné vozíky, díly a díly. Obdržela pouze 9 procent požadavků na zahraniční dodavatele.
Blokáda ovlivňuje kubánský soukromý sektor stejně jako státní sektor. Existuje spousta příkladů počítačových nástrojů, které nejsou přístupné národním vývojářům jen proto, že jsou kubánské. Brání jim také v přístupu k externím finančním mechanismům, otevírání bankovních účtů v zahraničí a možnosti používání platforem pro platby a e-commerce, které jsou Kubě zakázány.
Dopad blokády se neomezuje pouze na kubánskou realitu. Pomocí nátlaku a používání skandálně antidemokratických a zasahujících praktik se Washington snaží přimět ostatní země a mezinárodní organizace, aby dodržovaly jeho politická rozhodnutí ohledně Kuby.
V listopadu 2021 bylo známo, že velvyslanectví USA ve Vídni zaslalo dopis sekretariátu Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), ve kterém výslovně požadovalo, aby finanční prostředky přidělené jeho vládou organizaci na aktivity v oblasti jaderné bezpečnosti nebyly použity v projektech spolupráce s Kubou.
Během období bylo identifikováno celkem 100 zahraničních bank, které se podílely na 261 akcích spočívajících ve zrušení účtů a uzavření bankovních smluv, vrácení transakcí, odmítnutí zřízení účtů, zrušení hesel pro výměnu finančních informací mimo jiné prostřednictvím Společnosti pro celosvětovou mezibankovní finanční telekomunikaci (SWIFT). V důsledku toho dopady na bankovní a finanční sektor dosáhly 260,8 milionů dolarů, což je číslo, které o 93 milionů dolarů převyšuje údaj hlášený od ledna do července 2021.
Stejně tak desítky kubánských diplomatických misí ve světě ztratily vztah s bankami, které jim tradičně poskytují služby, kvůli strachu z odvetných opatření ze strany vlády USA.
V důsledku toho se země setkala s překážkami při placení svých příspěvků různým mezinárodním a regionálním organizacím, a to navzdory ochotě kubánské vlády dostát svým finančním závazkům.
V polovině roku 2021 se Société Générale Bank rozhodla uzavřít účty stálé delegace Kuby při UNESCO a kubánské ambasády ve Francouzské republice, což podstatně ovlivnilo běžný chod obou diplomatických úřadů. Oznámení o definitivním uzavření výše zmíněných účtů je součástí blokádní politiky vůči Kubě, přičemž zároveň porušuje nařízení č. 2271/96 přijaté Evropskou radou k potlačení jeho extrateritoriálních účinků.
Další příklad byl znám v lednu tohoto roku, kdy se nizozemská nadnárodní banka Internationale Nederlanden Groep rozhodla zablokovat veškeré dary delegaci Progressive International, která měla do naší země přicestovat v rámci iniciativy na podporu celosvětového přístupu k vakcínám proti COVID-19. Banka tvrdila, že rozhodnutí bylo učiněno na základě hodnocení rizik s ohledem na americké sankce uvalené na Kubu.
Digitální ubytovací platforma Airbnb Payments, Inc. musela začátkem roku 2022 zaplatit pokutu 91 172 dolarů uloženou OFAC za přijímání plateb od Američanů, kteří cestovali na Kubu mimo kategorie povolené Bílým domem.
Zástupce poradce pro národní bezpečnost bývalého prezidenta Baracka Obamy Ben Rhodes označil pokutu za „hloupou, kontraproduktivní a trumpovskou“ za to, že Američanům odepřela možnost usnadnit příjem přímo Kubáncům a navázat spojení mezi těmito dvěma národy.
Země nedávno zažila chvíle extrémního utrpení a napětí v důsledku velkého požáru na základně supertankerů v provincii Matanzas, který způsobil politováníhodné lidské i materiální ztráty. Zatímco desítky národů, přátel a Kubánců žijících v zahraničí projevovaly svou solidaritu s Kubou, blokáda nadále bránila příchodu mezinárodní pomoci do země.
Národní asociace italsko-kubánského přátelství nemohla provést převod na účet Mezinárodní finanční banky (BFI, podle svých španělských iniciál) určený pro dary v případě nouze, protože banka BPM a pobočka Milána Banca Etica tvrdily, že BFI byla na seznamu subjektů sankcionovaných ministerstvem zahraničí USA.
Blokáda představuje masivní, flagrantní a systematické porušování lidských práv kubánského lidu.
Je to akt ekonomické války v době míru. Představuje hlavní překážku hospodářského a sociálního rozvoje země, jakož i implementace Agendy 2030 a jejích Cílů udržitelného rozvoje.
Její nároky jsou nelegitimní a nezákonné, v rozporu s Chartou Organizace spojených národů a mezinárodním právem.
Omezené změny oznámené 16. května 2022 reagovaly na neustálé odsuzování kubánského lidu a vlády, na neustálé požadavky americké společnosti a komunity Kubánců žijících v zahraničí na ukončení blokády, jakož i na téměř jednomyslný postoj zemí světa k odmítnutí tohoto krutého systému jednostranných donucovacích opatření.
Tři desetiletí po první rezoluci Valného shromáždění Organizace spojených národů proti blokádě vláda USA nadále ignoruje četná prohlášení tohoto mezinárodního fóra požadující bezpodmínečné odstranění své neúspěšné, jednostranné a zločinné politiky vůči Kubě.
V tomto kontextu zvláštní složitosti jsou Kuba a její lid hluboce vděční za obdržené projevy solidarity a věří, že budou i nadále počítat s podporou mezinárodního společenství ve svém legitimním požadavku na ukončení této nespravedlivé politiky.
Přeložil: Ludvík Šulda