napsal hned v pondělí 12. července BEN BURGIS pro http://jacobinmag.com
Bezprostředně poté, co buržoazní sdělovací prostředky začaly nadšeně informovat o nepokojích na Kubě, levicová média zahájila protiofenzívu. Americký levicový časopis Jacobin je jedním z nich. Autorův pohled na Kubu, byť levicový, je místy zkreslený. Ale příčiny problémů, stejně jako nesmyslnost amerických řešení, vidí celkem jasně. (pozn. překl.)
Jakmile na Kubě vypukají protesty, někteří politi vyzývají k zásahu USA. Byla by to katastrofa. To nejlepší, co mohou Spojené státy udělat, aby Kubě pomohly, je odstranit kruté, nelidské embargo.
V neděli (11. 7.) vypukly na Kubě největší protivládní protesty za posledních alespoň 27 let. Tisíce lidí vyšly do ulic s hesly. Další převraceli policejní vozy nebo rabovali obchody.
Na definitivní prohlášení o politickém charakteru těchto protestů je až příliš brzy. Je vcelku pravděpodobné, že lidé v ulicích představují směsku frakcí s různými potížemi a stížnostmi a dlouhodobými programy.
Jedno je jasné - bezprostředními jiskrami, jež zažehly demonstrace, je nedostatek potravin, léků, elektřiny a dalších základních potřeb. (Obchody, jež byly vyrabovány, jsou kontroverzní, protože prodávají drahé zboží cizincům, kteří mohou platit měnou, již většina Kubánců nevlastní.) Američtí politici, kteří už dlouho chtějí svrhnout kubánskou vládu, zdůrazňují tyto podmínky, když vyzývají k intervenci.
Například demokratická kongresmanka Val Demingsová, která zastupuje desátý floridský obvod, spojila volání demonstrantů po „osvobození od nemocí, chudoby a korupce“ s potřebou „osvobození od tyranie a diktatury“. K zajištění těchto svobod Demingsová tvrdí: „Bílý dům musí jednat rychle.“
Ale jakou rychlou akci chce, aby Joe Biden podnikl? Nemůže tím myslet, že by Spojené státy měly uvalit ochromující hospodářské sankce na Kubu nebo že by měly podporovat a poskytovat útočiště teroristům, kteří na ostrově provádějí bombové útoky a atentáty. To vše se děje od dob Kennedyho vlády. Je kruté vidět, co zbylo na stole kromě přímé vojenské intervence.
Miamský starosta Francis Suarez se vyjádřil jasněji. „Obyvatelé Kuby,“ říká, potřebují „nějakou mezinárodní pomoc“, včetně intervence ze Spojených států „v nějaké formě či způsobu, ať už jde o potraviny, léky nebo vojensky“.
Kuba má dlouhou a hrdinskou historii v zasílání lékařské pomoci jiným národům. Poslat na ostrov jídlo nebo léky během jeho vlastní krize by byl vynikající nápad, zejména proto, že politika USA je jednou z přímých příčin nedostatku. Ale vojenský zásah by byl katastrofou na všech možných úrovních.
Demokratičtí socialisté oceňují svobodu projevu, mnohastranické volby, nezávislé odbory a demokracii na pracovišti. Neměli bychom popírat, že kubánská společnost je v těchto i dalších ohledech chybná. Stejně tak bychom neměli předpokládat, že každý frustrovaný Kubánec, který se dostane na ulici, je loutkou CIA nebo obhájcem privatizace kubánského systému zdravotní péče. Každý, kdo si myslí, že americká intervence povede k lepším výsledkům a ne k výrazně horším, však ztratil kontakt s realitou.
Abychom viděli, jakou vládu by přineslo vměšování USA, podívejme se na sousední Haiti, jehož prezidenta americká námořní pěchota odstranila v roce 2004. Každý, kdo věří, že americká intervence na Kubě by přinesla stabilní a prosperující liberální demokracii, musí nejprve vysvětlit, proč Haiti sužuje dystopická míra chudoby, nerovnosti, korupce a politického násilí.
Vážný pokus svrhnout kubánskou vládu a prosadit alternativu vstřícnou k USA by nakonec mohl vypadat méně jako ošklivé, ale relativně krátkodobé americké intervence na Haiti a více jako válka ve Vietnamu. Kubánská vláda se dostala k moci díky lidové revoluci, která má stále významnou podporu. Je absurdní si myslet, že by Spojené státy mohly tuto vládu svrhnout, aniž by se v reakci na to chopil zbraní velký počet lidí.
Věčná americká válka v Afghánistánu trvá už téměř dvě desetiletí. Vlny krveprolití a chaosu způsobené invazí do Iráku v roce 2003 jsou stále s námi. To, že by někdo mohl v roce 2021 věřit, že intervence na Kubě situaci zlepší, je mrazivým důkazem oslepující síly ideologie.
Pokud by chtěla americká vláda skutečně pomoci kubánskému lidu, existuje snadný a zřejmý způsob: ukončit sankce. Všechny nedostatky, o nichž demonstranti hovoří, americké embargo přinejmenším zhoršilo. Odpovědí není další zásah. Je to o jeden méně.
Pravicoví antikomunisté často chtějí mít obojí. Na jedné straně popírají, že embargo je významným faktorem přispívajícím k útrapám na Kubě, a tvrdí, že nedostatek je téměř celý způsoben vadami kubánského systému. Na druhé straně trvají na tom, že je nezbytné, aby embargo zůstalo v platnosti. Ale proč? Pokud skutečně nemá žádný zásadní vliv na kubánskou ekonomiku, jak by mohlo být důležitým nástrojem k tlaku na kubánskou vládu, aby vyhověla požadavkům USA? Pokud skutečně nezhoršuje ekonomické problémy ostrova, proč to neprokázat normalizací obchodních vztahů?
Minulý měsíc Organizace spojených národů drtivou většinou hlasů vyzvala Spojené státy, aby embargo zrušily. Pouze Spojené státy a Izrael hlasovaly proti. (Ukrajina, Kolumbie a Brazílie Jaira Bolsonara se jako jediné zdržely hlasování.) A 184 národů hlasovalo ano.
Je načase vyslechnout celosvětové odsouzení. Embargo musí skončit.
Ben Burgis je profesor filozofie a autor spisu Give Them An Argument: Logic for the Left (Dejte jim argument: logika pro levici).
http://jacobinmag.com 12.7.2021
překlad Vladimír Sedláček