Následující prohlášení solidarity s kubánskou revolucí iniciovali čilští a argentinští komunisté a podepsaly jej četné organizace, včetně Workers World Party. Překlad (z původní španělštiny do angličtiny) John Catalinotto, vedoucí šéfredaktor (týdeníku) Workers‘ World (jeden z prvních, kdo organizovali svého času demonstrace za propuštění Miamské pětice). Český text je překlad anglické verze z WW, zveřejněné 27. července.
My, níže podepsané politické strany dělnické třídy a anti-imperialistické organizace z různých zemí světa, zvedáme hlas k vyjádření solidarity s kubánským lidem a vládou pod vedením prezidenta Miguela Díaz-Canela, jež čelí blokádě a agresivní kampani USA proti socialistické Kubě.
Největší hrozbou je americká blokáda, zahájená v únoru 1962 a dodnes zachovávaná demokratickými i republikánskými prezidenty, sedícími v Bílém domě. Neonacista Donald Trump ji zostřil 243 opatřeními v letech 2017 - 2021 a Joe Biden je udržuje v platnosti, odmítaje zrušit tato ekonomická a finanční opatření a dokonce i nechvalné rozhodnutí zapsat Kubu na seznam „sponzorů terorismu“.
Tato kontinuita blokády ukazuje, že politickým systémem USA není demokracie, jak tvrdí její předáci, ale plutokracie, vláda bohatých.
Je to dvoustranický systém, kde vždy vládnou Wall Street, monopoly, CIA, Pentagon a jejich plány nadvlády nad světem. Je to dvoustranická diktatura velkokapitálu!
Převážná většina zemí tuto blokádu zavrhuje. Od roku 1992 to ukazují hlasování Valného shromáždění OSN. Ve prospěch Kuby proběhlo 29 hlasování, poslední 23. června, s výsledkem 184 zemí proti dvěma (USA a Izrael).
Přesto toto odmítnutí blokády, již OSN považuje za zločinnou a za akt genocidy, ji yankeeský imperialismus zachovává.
Cílem USA je použít hlad a nemoci k donucení vzdát se ušlechtilých lidí, kteří se rozhodli pro kubánskou cestu k socialismu, jež má kořeny v José Martím, pod vedením Fidela Castra, později Raúla Castra a teď s novými generacemi předáků, svou komunistickou stranou, masovými organizacemi a revolučními ozbrojenými silami.
Jak v roce 1960 řekl zástupce ministra zahraničí USA Lester Mallory, cílem blokády je „vyvolat hlad, zoufalství a svržení vlády“. Blokáda dosud svého hlavního cíle, svržení socialismu, nedosáhla. Je relativně úspěšná ve vyvolání hladu a zoufalství u některých složek obyvatel, vzhledem k nedostatku, plynoucího z blokády.
Kubě je bráněno svobodně obchodovat, dosáhnout na zahraniční měny, přijímat charterové lety a turistické plavby z USA atd. Imperialismus Yankeeů blokádu zachovává i přesto, že je považovaná za zločin a akt genocidy.
Trestají loďařské společnosti za to, že dopravují ropu na Kubu, aby ji odřízli od paliv, obchodu, dopravy a výroby elektřiny; uplatňují sankce vůči bankám, jež operují s ostrovem, blokují převody peněz od kubánských příbuzných žijících v cizině atd.
Kubánský ministr zahraničí vyčíslil v OSN přímé ekonomické škody od dubna 2019 do března 2020 na 5,57 mld. $. Když se spočítají do prosince 2020, narostou na 9,16 mld. $.
Nejsou to pouhá čísla. Převádějí do mnoha věcí, jež vláda Díaze-Canela nemůže dělat kvůli chybějícím zdrojům. Jako kdyby to nebylo dost, ekonomika ostrova utrpěla dopadem pandemie kovidu a zastavením turistiky, takže její hrubý produkt spadl v roce 2020 téměř o 11 %. Navzdory tomu lidé zůstali pevně oddáni volbě socialismu a strana uspořádala v dubnu 2021 VIII. sjezd.
Zároveň kubánská vláda vyvinula pozoruhodné úsilí proti pandemii, uvnitř země i v solidaritě na mezinárodní úrovni. Na Kubě vyvinul vědecký a biochemický sektor pět kandidátů na vakcínu, z nichž se stali vakcínami už dva: Abdala a Soberana 02. A Kuba ukázala solidaritu s mnoha zeměmi, 56 misemi Mezinárodní zdravotní brigády „Henry Reeve“, s vysláním 2 500 lékařů a členů zdravotního personálu.
Cesta Kuby není vystlána růžovými plátky. Je mnoho trnů, které bodají a zraňují, stejně jako manévry „špatného souseda“ a miamských kontrarevolucionářů, kteří propagandou, sítěmi a dolary pomáhají kontrarevolucionářům zevnitř, jako v případě „kulturního“ hnutí San Isidro, nevládní organizace Rosy Maríi Payé a dalších závislých na příkazech a převodech peněz z ministerstva zahraničí a USAID.
Jedenáctého července se několik set Kubánců sešlo na protestním pochodu, bolí je jejich neuspokojené základní potřeby, ale řídí je žoldnéři, kteří nesou štafetu pod pseudohumanitárním označením #SOSCuba. Značně bezzásadově využili vrcholu nedostatku potravin, výpadků paliva a elektřiny, spolu s dny zvýšených nákaz a úmrtí na Covid-19. Do ulic vyšli v sedmi nebo osmi městech, která imperialistické tiskové agentury znásobily na 50. Byly jich stovky, celkem asi tisíce, ale tyto agentury je znásobily na „davy“.
Ačkoli vůdci a agentury vznášeli požadavky proti hladu, dávali jasně najevo, že jejich cílem je „svoboda“ a „konec komunistické tyranie“. Jinými slovy, politické cíle v souladu s cíli prosazovanými Bidenem, jeho ministrem zahraničí Antoniem Blinkenem, senátory Bobem Menendezem a Marcem Rubiem a dalšími kontrarevolucionáři z miamské stoky.
Kubánský prezident byl v ulicích a vedl obranu kubánské revoluce a také dialog se zmatenou, ale poctivou částí protestujícího lidu. Byl velmi soudržný a velmi fidelovský, když vyzýval revolucionáře, aby zvítězili v ulicích na obranu revoluce, a aby se postavil do první řady v San Antonio de los Baños.
Díaz-Canel dal jasně najevo, že ví o několika skutečných důvodech lidových stížností, ale 95 procent nebo více příčin těchto nedostatků lze nalézt v dlouhotrvající yankeeské blokádě a pouze 5 procent ve vládních chybách, odkladech, byrokracii nebo dezorganizaci. Zdůrazněme: základní příčinou nedostatku je genocidní blokáda, kterou Washington udržoval 60 let!
Je v rukou kubánské vlády, aby analyzovala svůj podíl na nápravě a zlepšení, a to i pod křížovou palbou impéria a jeho vazalů. Je nezbytné oddělit zmatené nebo pomýlené lidi od žoldáků, kteří se chtějí vrátit do polokolonie, herny a nevěstince Batistových časů.
Všechny údaje musí být zasazeny do kontextu. Je pravda, že případů kovidu přibylo, ale výsledky Kuby jsou mnohem lepší než v USA, Brazílii a Argentině. Spojené státy mají 138x více nakažených než Kuba a 384x více úmrtí. Impérium zatím odmítá uvolnit používání patentů na vakcíny, jak požaduje Světová zdravotnická organizace. A to si dovoluje kritizovat Kubu v oblasti zdravotnictví?
Ze všech těchto důvodů níže podepsané strany a organizace ratifikují naši solidaritu s Kubou, bráníme ji před blokádou a před manévry Yankee-Gusano [kontrarevolučních červů] a jsme součástí její věci Martí a Fidelista, bráníme její ambasády a konzuláty napadané v mnoha zemích atd.
Požadujeme okamžité ukončení yankeeské blokády a žádáme, aby Nobelova cena míru byla udělena kubánským mezinárodním lékařským brigádám „Henry Reeve“.
Požadujeme, aby USA vrátily uzurpovanou oblast Guantánama a anulovaly Plattův dodatek a udělily svobodu politické vězeňkyni Aně Belén Montesové, která je v americkém vězení téměř 20 let za pomoc Kubě.
Požadujeme, aby OSN změnila svou Chartu tak, aby návrh odhlasovaný dvěma třetinami Valného shromáždění byl závazný pro Radu bezpečnosti a celý subjekt.
Požadujeme, aby centrální banky Číny, Ruska a Evropské centrální banky poskytly Kubě nulový úvěr na škody způsobené blokádou v letech 2019 - 2020 ve výši 9 157 000 dolarů. Po zrušení blokády by vlast José Martího mohla tento kapitál bez úroků vrátit v ročních splátkách.
15. července 2021
Liberation Party (Partido de la Liberación) of Argentina (Osvobozenecká str. Argentiny)
Chilean Communist Party (Proletarian Action – PCAP) (Chilská KS - Proletářská akce)
Solidarity Work Group (A Thousand for Cuba) – Argentina (Pracovní skupina solidarity)
Překlad Vladimír Sedláček