Prohlášení Ministerstva zahraničních věcí Kubánské republiky
Ministerstvo zahraničních věcí důrazně odmítá pomlouvačné zahrnutí Kubánské republiky na seznam zemí, které údajně plně nespolupracují na americkém úsilí o potírání terorismu, který zveřejnil Státní department Spojených států 13. května 2020, a který důrazně odsoudil prezident Miguel Díaz-Canel Bermúdez.
Jde o jednostranný a svévolný, nepodložený seznam postrádající autoritu nebo jakoukoli mezinárodní oporu, jenž jak je známo, slouží pouze k pomlouvání a nátlaku na země, které se ve svém svrchovaném rozhodování odmítají podvolit vůli vlády Spojených států.
Hlavním argumentem vlády Spojených států byla přítomnost členů mírové delegace Národní osvobozenecké armády Kolumbie (ELN) na kubánském státním území.
Jak je dobře známo, mírová delegace Národní osvobozenecké armády Kolumbie (ELN) se na našem území nachází proto, že v souvislosti s náhlým odstoupením Ekvádoru z pozice hostitele jednání a na žádost kolumbijské vlády a ELN byl proces mírových jednání přesunut v květu 2018 do Havany.
Tento mírový dialog byl zahájen 7.února 2017 v Quitu. Kuba, spolu s Brazílií, Chile, Ekvádorem, Venezuelou a Norskem působila na žádost jednajících stran jako garant mírového procesu.
Od nástupu p. Ivána Duqueho Márqueze do prezidentského úřadu v Kolubmii 7.srpna 2018, jednali zástupci této vlády od 8.srpna uvedeného roku do ledna 2019 několikrát s Kubou a s mírovou delegací ELN s cílem pokračovat v dialogu, který byl zahájen během mandátu prezidenta Santose, přičemž během tohoto procesu naše země postupovala s patřičnou diskrétností a přísně plnila úlohu garanta.
Po atentátu na Školu policejních kadetů v Bogotě 17.ledna 2019, prezident Kubánské republiky a ministr zahraničních věcí okamžitě vyjádřili soustrast kolumbijské vládě a lidu a zvláště rodinám obětí atentátu a potvrdili striktně odmítavý postoj naší země odsuzující veškeré teroristické činy, metody a praktiky ve všech jejich formách a projevech.
Kolumbijská vláda poté podnikla politické a právní kroky proti mírové delegaci ELN nacházející se na kubánském území a přerušila mírový dialog. Dále se rozhodla neuznat Protokol o přerušení jednání, a tak jasně opustila a zpřetrhala závazky, které tento stát přijal se šesti dalšími signatářskými zeměmi.
Protokol o přerušení jednání byl v rámci mírových jednání podepsán 5.dubna 2016 vládou Kolumbie, ELN a zeměmi působícími jako garanti. Stanoví bezpečný návrat delegace guerrilly do Kolumbie v případě přerušení dialogu. Kubánská vláda soudila a soudí, že v souladu se sjednanými dokumenty je namístě uplatnění Protokolu. Tento postoj, široce podporovaný mezinárodním společenstvím a silami angažujícími se v nalezení konsensuálního řešení kolumbijského ozbrojeného konfliktu, je všeobecnou praxí uznávaný a opakovaně potvrzený, neboť je v souladu s mezinárodním právem a se závazky země působící jako garant a sídlo jednání. S ohledem na to, že nedošlo k aplikování tohoto Protokolu, pobývají členové mírové delegace ELN dosud v zemi.
Kolumbijská vláda podnikla proti Kubě řadu nepřátelských kroků, mimo jiné veřejných prohlášení,výhrůžek a výzev, použila tvrdé a politicky motivované manipulace našeho nesporného přínosu k míru v Kolumbii. Mezi tyto kroky patřila změna historického postoje Kolumbie k podpoře rezoluce, kterou každoročně schvaluje Valné shromáždění Spojených národů a jež požaduje ukončení ekonomické, obchodní a finanční blokády uvalené Spojenými státy, která působí škody a utrpení kubánskému lidu. Tímto krokem ostentativně změnila konzistentní a neměnný postoj všech kolumbijských vlád od roku 1992.
Téhož dne, kdy USA oznámily že zahrnují Kubu na seznam zemí údaje plně nespolupracujících na americkém úsilí o potírání terorismu, vysoký mírový komisař vlády Kolumbie p. Miguel Ceballos Arévalo veřejně prohlásil, že rozhodnutí Státního departmentu zahrnout ostrov na seznam bylo "poplácáním po zádech" kolumbijské vlády a jejího "vytrvalému požadavku", aby jí Kuba vydala členy mírové delegace ELN. Tato prohlášení pana Ceballose byla v Kolumbii kritizována širokými mírovými kruhy a řada kolumbijských politiků žádala vládu o vysvětlení těchto vyjádření a neuznání Protokolu o přerušení jednání.
Ministerstvo zahraničních věcí důrazné odmítá prohlášení tohoto vysokého kolumbijského představitele. Z komentářů vysokého mírového komisaře vyplývá, že postup kolumbijské vlády posloužil a poskytl argumenty agresivním záměrům Spojených států proti našemu národu a že byl "poplácáním po zádech" americkým lžím namířeným proti jednomu latinskoamerickému a karibskému národu.
Přítomnost zástupců ELN na našem území, na níž poukazuje americké obvinění, není ničím jiným než slabou a nečestnou, nesmyslnou záminkou, kterou poskytla svým nevděčným postojem kolumbijská vláda, pokud lze pokládat prohlášení pana Ceballosu za nějak důvěryhodná. V každém případě a dokonce i s touto domnělou pomocí kolumbijské vlády, je americké obvinění naprosto nepodložené.. Existují konkrétní důkazy, některé ze zcela nedávné doby, o naší bilaterální spolupráci se Spojenými státy v boji proti terorismu a ve společném úsilí o uplatňování a naplňování zákona, v pro ně mimořádně zajímavých akcích, což činí z označení Kuby zveřejněného Státním departmentem svévolný akt zkreslování pravdy.
Je třeba připomenout, že Kuba je zemí, která byla obětí četných teroristických činů organizovaných, financovaných a realizovaných z území Spojených států skupinami a jednotlivci, kteří tam požívají tolerance a vládní ochrany. Tato skutečnost je veřejně známá. V minulosti byla také obětí státního terorismu páchaného přímo vládou Spojených států, která při některých příležitostech jednala jako spolčenec organizovaného zločinu v zemi. Při činech tohoto druhu zemřelo 3478 Kubánců a 2099 jich utrpělo nebo trpí nějakým handicapem.
20.dubna t.r. bylo naše velvyslanectví ve Spojených státech cílem teroristického útoku. Americká vláda zachovává od té doby spiklenecké mlčení, čin neodsoudila a dokonce ani neodmítla a zdržuje se akcí proti osobám a teroristickým skupinám sídlícím na americkém území, které podněcují k násilí proti Kubě a jejím institucím.
V důsledku toho došlo po teroristickém útoku na naši diplomatickou misi ve Washington k výhrůžkám proti osobám kubánských diplomatů a velvyslanectví v samotných Spojených státech a rovněž v Mexiku, Kostarice, Antigue a Barbudě, Kanadě, Kypru, Rakousku a Angole. O tom všem byly informovány příslušné vlády.
Otevřeně spiklenecký postoj vlády Spojených států v sobě skrývá nebezpečí, že bude chápán jako vystavení směnky terorismu. Je v souladu se zesilováním politiky agrese a podněcování k násilí proti Kubě, která je přenášena dokonce i do zemí, kde pracuje kubánský zdravotnický personál v rámci bilaterálních programů spolupráce.
Závazek našeho národa důrazně postupovat proti terorismu a odsuzovat ho je zakotven v Ústavě. Jsme absolutně a kategoricky proti jakékoli z jeho forem a projevů, zejména proti státnímu terorismu a tento závazek má oporu v příslušných zákonech. Existuje více než dost důvodů k pochybnostem, že vláda Spojených států může vydávat tak kategorické tvrzení o svém protiteroristickém postoji.
Kuba zachovává svou neměnnou podporu míru v Kolumbii a pracuje ze své pozice garanta na uplatńování Mírové dohody mezi vládou Kolumbie a Revolučními ozbrojenými silami Kolumbie-Lidovou armádou (FARC-EP), přestože kolumbijská vláda nazaručila ochranu této dohody a nezajistila její přísné dodržování.
Jak bylo sděleno diplomatickými cestami, Ministerstvo zahraničních věcí žádá vládu Kolubie, aby sdělila, jaký je její postoj k pozici garantů mírového procesu v Kolumbii, zejména Kuby. Dále žádá o vyjádření, jaký je postoj vlády k uplatňování a plnění Mírové dohody mezi vládou Kolumbie a FARC-EP.
Ministerstvo zahraničních věcí vyzývá vládu Kolumbie, aby deklarovala svůj oficiální postoj k důvodům ohledně zahrnutí Kuby na seznam vypracovaný Státním departmentem Spojených států, a objasnila, jaká byla role a postup jejích představitelů v předcházejících jednáních se Spojenými státy v této věci.
Jako země, která byla a je obětí terorismu, cíti Kuba hlubokou lítost nad jakýmikoli projevy manipulace a politického oportunismu v souvislosti s tak citlivou záležitostí.
Havana, 1.června 2020